LEMARKET představuje: HNST.LY Báry Perglové

by Unknown - července 11, 2017

Bára Perglová pochází z malého západočeského města Loket, kde vystudovala Střední průmyslovou školu. Chvíli pracovala v marketingu, poté procestovala Evropu, načež se rozhodla založit projekt, kterým by skrze příběhy prodávala krásné a přitom užitečné věci. Její HNST.LY bylo letos navíc nominováno na cenu Czech Grand Design - gratulujeme!

- Co tě vedlo k založení HNST.LY? Co tě inspirovalo a jaké byly začátky ještě před tím, než jsi otevřela kamenný obchod? -

Bydleli jsme s mým bývalým přítelem nějakou dobu v Londýně. Tam mě poprvé zarazil konzumní způsob života, který spousta Londýňanů vede. Pozorovala jsem je v supermarketech, kde nakupují obrovské množství zbytečných věcí, které naskládají do deseti poloprázdných igelitových tašek a ty se pak válí po celém městě. Tam mě poprvé napadlo, že asi něco není v pořádku. Že si neustále kupujeme věci, které skoro nic nevydrží a brzy je měníme za nové a tak pořád dokola, až vytváříme víc odpadu, než jsme schopni zpracovat.

- Kdy to zhruba tak bylo? -

2013-2014, tam byl ten přelom. Začala jsem chodit do menších obchodů, které prodávaly udržitelný sortiment. Navíc mě oslovila tamní estetika obchodů. Design mě zajímal vždycky, vlastně jsem pořád pracovala v oblasti designu, ať už jako marketingová manažerka nebo projektová manažerka různých eshopů s designovým nábytkem a doplňky. Ovšem dříve jsem byla zaměřená na luxusní italské značky. Od těch dob se můj vkus zásadně proměnil a začalo mě mnohem víc zajímat pozadí značek a podnikatelské příběhy. Právě v Londýně jsem si při návštěvách obchodů často povídala s jejich majiteli. Tam jsem zjistila, že to, co dělají, dělají s láskou. Jsou to srdcaři a podnikají sice v malém, ale o to víc jim na tom záleží a hrozně je to baví a těší a peníze, které vydělají, pro ně nejsou cíl, ale spíše prostředek, jak si plnit své cíle a být svobodní.

Když jsme se odstěhovali z Londýna a rozhodli se začít cestovat po celé Evropě, snažila jsem se tyto příběhy sbírat pořád. V každém městě, které jsme navštívili, jsem hledala malé zajímavé obchody. Byli jsme i u zemědělců - třeba u chovatele ovcí, který vyrábí se svou ženou ovčí sýry a podobně. Tohle všechno mě strašně bavilo. Nomádství bylo ale po čase vyčerpávající a rozhodli jsme se tedy vrátit do Prahy. Chtěla jsem hrozně podnikat, ale na začátku jsem samozřejmě neměla žádné peníze. Už na cestách jsem založila eshop s produkty od prvních asi čtyř tvůrců, z nichž tři mám dodnes. S tím, že původně jsem chtěla prodávat na dropshipping, což nebylo dlouhodobě udržitelné, zvlášť když si jeden zákazník objednal produkty od více tvůrců ale za jedno poštovné. Potřebovala jsem k tomu jedno místo, kde bych měla zásoby. Takže jsem si věci brala do komise, což mi pomohlo se trochu rozjet. I tak byl rozjezd ale nesmírně pomalý. Zjišťovala jsem, že se tomu chci věnovat naplno a vkládat energii jen do e-shopu jsem zhodnotila jako nesmysl s malou návratností. Půjčila jsem si tedy peníze, abych si mohla otevřít obchod, což považuju za nejlepší rozhodnutí. S obchodem se mnohem lépe pracuje i marketingově, mít jeden stálý prostor otevírá spoustu nových možností.

- Jakým směrem se snažíš vést HNST.LY v současné době? Máš jiné vize než na začátku? -

Vždy jsem chtěla mít obchod, který nebude jen prodejní galerie a bude stylově trochu jiný než obchody, co tu byly. Věděla jsem, že se nechci zabývat módou a šperky, ale chci mít věci spíše do domácnosti pro každodenní použití. Držím se toho doteď a chci tímto směrem jít pořád. Zatímnevidím v sortimentu HNST.LY třeba právě šperky – jednak jim nerozumím a také už je tu obchodů s nimi hodně a mám pocit, že trh je jimi přesycený. Zároveň nejsem zaměřená jen na českou tvorbu, snažím se objevovat i zahraniční značky. Jde mi o to nabízet věci, které mají nějakou hodnotu.

- Hodnotu vidíš v příběhu produktu / výrobce a kvalitě díky výrobě v malých sériích? -

Všechny produkty musí vždy splňovat několik hodnot – musí být z přírodních materiálů, ekologické, být vyráběny v malých sériích nebo mít alespoň nějakou historii značky a ruční způsob výroby, musí být kvalitní a vydržet tak desítky let. A řekla bych, že jedna z hodně zásadních věcí, na kterých HNST.LY stojí, je estetická hodnota – všechny produkty mezi sebou v uvozovkách vedou nějaký dialog, nějakým způsobem se doplňují.

- Je pravda, že ačkoliv tu máš hodně značek a typově různých produktů, působí to jako celek harmonicky. -

Momentálně tu mám asi patnáct značek a další ještě budou přibývat, ale pořád je moje představa taková, že nezáleží na tom, jestli vedle sebe postavím kosmetiku a porcelán nebo kartáče a textilie, produkty musí tvořit souhru. To je i jeden z důvodů, proč sortiment neroste tak rychle. Dávám si na tom hodně záležet.

- Takže v HNST.LY funguješ jako jediná kurátorka a věci vybíráš dle svého cítění? -

Přesně tak, je to dost kurátorský výběr, a přesto se nesnažím být galerie, ale „jenom obchod“.

- Čeho bys chtěla dosáhnout? -

Vždycky jsem ty věci chtěla prodávat i do zahraničí, časem bych tedy chtěla mít i cizojazyčnou mutaci. To ale momentálně není na to do listu úplně nahoře. Chci hlavně vytvořit udržitelnou značku. S některými tvůrci se snažím navrhovat vlastní produkty pod značkou HNST.LY. Na tom teď pracuji nejvíce. Máme tvůrce, kteří umí řemeslo, a společně navrhujeme a vyrábíme produkty, které budou prodávané vyloženě jen u nás. Jednou bych HNST.LY viděla v jiné části města nebo dokonce za Prahou, kde bude stodola s dřevěnou podlahou a cihlovými zdmi. Bude to prostor, kam člověk může přijít na celý den, něco pěkného si koupit, dát si domácí jídlo a pití nebo si přečíst knížku u krbu.

- Jak bys tomu říkala? Není to vyloženě obchod ani koncept store. -

Ještě pro to nemám název, zatím je to prostě stodola.:)

- Jednou za značek, které tu máš, je třeba Sarkas - proč jsi ji oslovila? -

Přijde mi, že Šárka má hodně specifický rukopis a to mě hodně baví – její věci vždy poznám. Všechno vyrábí rukama a mě fascinuje, jak dlouhý ten proces výroby je. Spousta lidí si to ani neuvědomuje. I to je jeden z důvodů, proč se snažím všechny tvůrce osobně poznat a navštívit je v jejich dílnách - můžu zákazníkům tlumočit práci a čas, který se za každým produktem skrývá a ukázat jim ty přidané hodnoty.

- Koho jsi oslovila jako úplně prvního tvůrce? -

Matěje – vyrábí nádherná dřevěná prkýnka a vařečky. To je člověk, který se ke svému řemeslu chová s nesmírnou láskou. Jeho způsob výroby je takový, že každou věc několikrát brousí a namáčí, aby znovu po kontaktu s vodou nezhrubla. Pak je hluboce napouští lněným olejem a nakonec vše ještě důkladně voskuje včelím voskem ze svého vlastního včelstva. Výsledkem je lokální produkt od jednoho člověka.

- Používáš sama produkty, které tu máš? -

Testuji všechno poctivě doma nebo na sobě. Mám misky od SarkaS, smaltované nádobí Falcon i kuchyňské potřeby právě od Matěje nebo Iris Hantverk a stejně poctivě testuji také kosmetiku, vlastní zkušenost se prodává nejlépe.

- Jak jsi přistupovala k zařízení kamenného obchodu, odkud máš třeba nábytek? -

Začnu více zeširoka – asi před dvěma a půl lety mi napsala jedna holka, že se jí HNST.LY ohromně líbí a moc ráda by mi s ním nějak pomohla, kdyby bylo třeba. Jmenovala se Lenka Juchelková a je dodnes mojí pravou rukou a tou nejlepší produkční jakou bych si mohla přát, zároveň mi pomáhá se spoustou provozních věcí. Lenka studuje na UMPRUM architekturu a prostor navrhli spolu se svým kamarádem, architektem Vojtěchem Malinou, který dřevěný nábytek navíc i sám vyrobil. Vděčím jim i za krásné výlohy se sukulenty, originální poličky i minimalistická světla.

- A nakonec - co máš ty obecně ráda z české a slovenské tvorby? -

Já už to pomalu ani nestíhám sledovat, za poslední rok tady vzniklo ohromné množství malých talentovaných značek a jsem z toho nadšená. Mě nejvíc baví věci pro každodenní použití, těch nevzniká zas tak moc. Strašně se mi líbí kosmetika Jagaia, tu miluju. Nebo mám ráda krásný příběh za vznikem českých svíček Meadows. Zároveň obdivuji ty starší, tradiční značky. Třeba Tkalcovnu Kubák, to je moje velká srdcovka – řemeslo v téhle tkalcovně dělá už přes 140 let pořád jedna rodina a i díky zachování výrobních postupů na sto let starých a přesto stále funkčních strojích pro mě naplňují význam tradice.